Blog
Greenwashing v e-shopu: co se mění od září 2026?
Výrazy jako „ekologický“, „šetrný k přírodě“, „udržitelný“ nebo „klimaticky neutrální“ se v online marketingu používají běžně. Od 27. září 2026 ale jejich použití dostane v EU podstatně přísnější pravidla. Provozovatelé e-shopů by proto měli zkontrolovat nejen produktové popisy, ale také bannery, e-mailové kampaně, sociální sítě nebo podklady pro influencery. Cílem nové úpravy není zakázat komunikaci udržitelnosti. Má zabránit tomu, aby firmy používaly vágní nebo nepodložená tvrzení, která mohou u zákazníků vyvolávat zkreslený dojem o dopadu produktu na životní prostředí. Koho se nová pravidla týkají? Změny vycházejí z evropské směrnice označované jako Empowering Consumers Directive. Dopadají na firmy, které nabízejí výrobky nebo služby spotřebitelům v EU – tedy také na české e-shopy. Směrnice rozšiřuje pravidla proti nekalým obchodním praktikám a vztahuje se rovněž na informace o životnosti, opravitelnosti, recyklovatelnosti nebo společenském dopadu produktu. Environmentálním tvrzením přitom nemusí být jen napsaná věta. V určitých souvislostech může ekologický dojem vytvářet také grafika, symbol stromu, vlastní zelené logo nebo celkový způsob prezentace výrobku. Vždy záleží na tom, jak sdělení vnímá běžný spotřebitel. Které formulace mohou být rizikové? Největší pozornost si zaslouží obecná tvrzení, například: ekologický výrobek šetrné k životnímu prostředí zelená volba udržitelná kolekce přátelské ke klimatu odpovědný produkt biologicky rozložitelné Problémem je jejich příliš široký význam. Zákazník z nich obvykle nezjistí, co přesně je na produktu ekologické a na základě jakých údajů to obchodník tvrdí. Obecná environmentální tvrzení budou přípustná pouze za přísných podmínek, například pokud budou podložena uznávaným vynikajícím environmentálním profilem. Bezpečnější cestou je nahradit obecné heslo konkrétní informací: místo „ekologické balení“ použit např. „obal obsahuje 80 % recyklovaného plastu“. Ani konkrétní údaj však nelze jednoduše vymyslet. E-shop musí mít k dispozici podklady, kterými jej dokáže doložit – např. dokumentaci od výrobce, výsledky měření nebo platnou certifikaci. Pozor také na tvrzení vztahující se k celému produktu, pokud je ekologická vlastnost spojena jen s jeho částí. Za klamavé může být považováno např. tvrzení „výrobek z recyklovaného materiálu“, pokud je z recyklovaného materiálu pouze obal. Nestačí změnit jen produktové popisy Nová pravidla se netýkají pouze textů na detailu produktu. Kontrolou by měly projít všechny komunikační kanály: názvy produktů a kategorií štítky a filtry v e-shopu bannery a landing pages PPC reklamy příspěvky na sociálních sítích newslettery a automatizované e-maily obaly a příbalové materiály scénáře a zadání pro influencery články a starší kampaně dostupné na webu Zvlášť rizikové jsou vlastní „eko“ značky a loga, která mohou působit jako nezávislý certifikát. Nová pravidla mají umožnit používání označení udržitelnosti pouze tehdy, pokud vycházejí z uznávaného veřejného systému nebo transparentní certifikace prováděné nezávislou stranou. Zakázaná mají být také tvrzení typu „klimaticky neutrální produkt“, pokud stojí pouze na kompenzaci emisí, například nákupu uhlíkových kreditů. Samotné kompenzační projekty bude možné komunikovat, nesmějí však vytvářet dojem, že produkt sám nemá žádný negativní dopad na klima. Co by měl e-shop udělat už nyní? Začněte jednoduchým obsahovým auditem: Vyhledejte rizikové výrazy. Projděte slova jako „eko“, „zelený“, „udržitelný“, „přírodní“, „šetrný“, „recyklovatelný“ nebo „klimaticky neutrální“. Zjistěte, čeho se tvrzení skutečně týká. Celého produktu, obalu, dopravy, výroby, nebo pouze jedné použité suroviny? Vyžádejte si důkazy. Nestačí převzít marketingový text dodavatele bez podkladů. Nahraďte obecná hesla konkrétními údaji. Uveďte například podíl recyklovaného materiálu, použitou certifikaci nebo přesně popsanou vlastnost. Zkontrolujte loga a značky. Ověřte, kdo je vydal, podle jakých kritérií a kdo jejich splnění kontroluje. Nastavte schvalování obsahu. Ekologická tvrzení by neměl samostatně vytvářet copywriter nebo agentura bez ověření u klienta či dodavatele. Prioritou by mělo být online prostředí, které lze upravit rychleji než již vyrobené obaly. Také Ministerstvo průmyslu a obchodu očekává, že firmy aktualizují online tvrzení a propagační materiály a budou schopné doložit kroky, které pro dosažení souladu podnikly. Ekologické argumenty nezmizí, musí být ale přesné Nová pravidla neznamenají, že by e-shopy měly přestat mluvit o ekologických vlastnostech produktů. Právě naopak: konkrétní, pravdivé a doložitelné údaje mohou zvýšit důvěryhodnost značky. Rozdíl bude především v přístupu. Místo líbivých, ale neurčitých hesel bude potřeba pracovat s fakty. A to není jen otázka legislativy. Přesnější produktové informace pomáhají zákazníkům při rozhodování a snižují riziko, že se budou cítit marketingovou komunikací oklamáni. PS: článek zachycuje stav k 1. září 2026. Česká prováděcí novela byla k tomuto datu stále v legislativním procesu, proto doporučujeme sledovat její konečné znění a datum účinnosti. V S2 STUDIU pomáháme firmám vytvářet weby, e-shopy a společně rozvíjíme aktivity online marketingu, které nestojí pouze na jedné platformě. Pokud řešíte, jak lépe propojit web, obsah, SEO, analytiku a další marketingové kanály, rádi se na vaši současnou situaci podíváme. Stačí nás kontaktovat.
Nařízení EU o umělé inteligenci (AI Act) v plné síle: co reálně čeká české firmy a e-shopy?
Umělá inteligence už dávno není experimentem několika nadšenců – stala se běžnou součástí tvorby webů, online marketingu a zákaznické péče. Na celém území EU od začátku srpna 2026 však začíná platit zásadní balík evropských pravidel známý jako AI Act. Co to pro váš e-shop nebo firemní web v praxi znamená, na co si dát pozor a proč není důvod k panice? AI Act rozlišuje několik typů umělé inteligence Evropské nařízení o umělé inteligenci (Nařízení EU 2024/1689 / AI Act) vstoupilo v platnost již v roce 2024 a postupně nabíhá v několika fázích. Od 2. srpna 2026 se však začíná uplatňovat významná část pravidel, která se dotýká běžného podnikání, provozovatelů e-shopů a marketingových týmů. V terminologii nařízení se většina firem nachází v roli tzv. zavádějícího subjektu (deployer) – tedy někoho, kdo hotové AI nástroje (ChatGPT, Midjourney, Claude, Gemini, analytické moduly či chatboty) aktivně využívá pro svůj byznys. Co to pro nás znamená a jaké povinnosti z nařízení vyplývají? Chatboti a zákaznická podpora: hrajte s otevřenými kartami Jedna z nejviditelnějších novinek se týká přímé komunikace se zákazníky (čl. 50 nařízení – povinnost transparentnosti): Autonomní AI chatbot: Pokud ve svém e-shopu nasadíte chatbota, který odpovídá zcela sám bez zapojení člověka, zákazník musí být jasně a srozumitelně informován, že komunikuje s umělou intelgiencí. Tato informace se musí objevit nejpozději při zahájení konverzace. Člověk s AI asistentem za zády: Pokud AI slouží pouze operátorovi podpory k přípravě návrhu odpovědi, kterou zaměstnanec před odesláním zkontroluje, schválí a odešle, zákazníka o použití AI informovat nemusíte. Zákazník komunikuje s živým člověkem, který nese plnou odpovědnost za obsah komunikace. Praktické doporučení: jestli používáte chatovací widget třetí strany, zkontrolujte jeho úvodní zprávu a design rozhraní. Stačí přátelská věta typu: „Dobrý den! Jsem virtuální AI asistent e-shopu. Jak vám mohu pomoci?“ Grafika, fotky a Deepfake: realita vs. ilustrace S příchodem generátorů obrázků a videí přináší AI Act jasná pravidla pro syntetický obsah: Povinné označení: Týká se tzv. deepfake obsahu – tedy realistického obrazového, video či audio obsahu, který věrně napodobuje skutečné lidi, místa či události a mohl by vyvolat klamný dojem autenticity. Pokud v kampani použijete fotorealistického „virtuálního herce“ nebo vygenerované video tvářící se jako reálný rozhovor, musíte transparentně uvést, že jde o AI výtvor. Běžná grafika a ilustrace: Běžné ilustrační bannery, abstraktní grafiku, 3D vizualizace nebo grafické podklady v reklamě speciálně štítkovat nemusíte, pokud z nich není zřejmá snaha uvést zákazníka v omyl ohledně skutečných vlastností produktu. Texty, články a popisy produktů Používáte AI ke generování popisků stovek produktů, meta popisků nebo příspěvků na sociální sítě? Obchodní a marketingové texty není nutné označovat nálepkou „vytvořeno AI“ (tato povinnost platí pouze u textů informujících veřejnost o věcech veřejného zájmu / zpravodajství). Pozor na odpovědnost: za správnost údajů, absenci klamavých tvrzení a dodržení autorských práv či ochrany spotřebitele vždy ručí provozovatel webu. Lidská kontrola (Human-in-the-loop) tak zůstává klíčová. AI v náboru zaměstnanců: pozor na vysoké riziko AI Act rozděluje systémy podle míry rizika. Do kategorie vysoce rizikových systémů spadají mimo jiné některé nástroje využívané při náboru a řízení lidských zdrojů – například software, který automaticky vyřazuje životopisy uchazečů, hodnotí kandidáty na pohovoru nebo monitoruje a boduje výkon zaměstnanců. Pokud takové pokročilé HR nástroje plánujete nasadit, ověřte si u jejich dodavatele soulad s požadavky nařízení a interně nastavte pravidla pro jejich použití. AI gramotnost a firemní pravidla Už od února 2025 platí v rámci EU požadavek na zajištění AI gramotnosti (AI literacy). Zaměstnanci, kteří s AI nástroji pracují jménem firmy, by měli rozumět jejich základním principům, limitům i bezpečnostním rizikům. Praktický checklist: jak se na nová pravidla prakticky připravit? Zmapujte využívané nástroje: udělejte si přehled, jaké AI aplikace vaši lidé v práci používají (ChatGPT, Claude, Canva AI, Copilot, automatizační skripty apod.). Nastavte interní AI směrnici: stačí jednostránkový přehledný dokument, který zaměstnancům jasně řekne: Do jakých nástrojů je bezpečné vkládat firemní data a kam nikdy nezadávat osobní údaje zákazníků ani citlivé know-how. Jak probíhá kontrola výstupů před jejich publikací. Zkontrolujte zákaznická rozhraní: prověřte chatboty a konverzační moduly na webu, zda transparentně informují návštěvníky. Vzdělávejte tým: ukažte kolegům, jak promptovat efektivně, bezpečně a s ohledem na autorská práva a fakta. AI Act inovace nezabíjí, jen dává mantinely AI Act pro většinu běžných firem neznamená stopku pro využívání moderních nástrojů. Naopak – vytváří přehledná pravidla férové hry založená na transparentnosti, bezpečnosti dat a odpovědnosti. Pokud AI využíváte chytře jako pomocníka pro zvýšení produktivity a nezapomínáte na kontrolu kvality, nový právní rámec vaši práci neohrozí. Zdroje: Evropská komise Ministerstvo průmyslu a obchodu Právní oběžník z Asociace pro elektronickou komerci (APEK) TIP: Řešíte integraci AI ve svém e-shopu, nebo potřebujete pomoci s modernizací webu? Ozvěte se nám – rádi vám navrhneme řešení na míru.
Splňuje váš e-shop vše důležité z hlediska legislativy? TOP 10 oblastí, u kterých je potřeba být na pozoru
Legislativa pro e-shopy v Česku i EU je čím dál složitější. Připravili jsme praktický přehled toho nejdůležitějšího, co by si měl v roce 2026 zkontrolovat každý provozovatel e-shopu.
Tlačítko pro odstoupení od smlouvy: co se mění pro e-shopy od roku 2026
Není to tak dávno, co provozovatelé e-shopů řešili zavedení povinného označení objednávkového tlačítka textem typu „Objednávka zavazující k platbě“. Teď přichází další změna, která se dotkne online prodeje — tentokrát na opačné straně nákupního procesu. Podle připravované novely občanského zákoníku by měly e-shopy uzavírající smlouvy online od června 2026 nabídnout zákazníkům také viditelné tlačítko pro odstoupení od smlouvy. Záměr je jednoduchý: pokud lze smlouvu uzavřít online snadno a rychle, obdobně jednoduché má být i její ukončení. Pro provozovatele e-shopů nejde jen o drobnou úpravu textace. Ve hře je UX, technická implementace, notifikace, obchodní podmínky i správné nastavení interních procesů. Co přináší „tlačítková novela 2.0“? Nová povinnost navazuje na dřívější úpravu známou jako „tlačítková novela“, která řešila zejména správné označení objednávkového tlačítka. Tentokrát se legislativa soustředí na možnost odstoupit od smlouvy online. Novela vychází z evropské směrnice a pokud bude její návrh schválen v předpokládané podobě, v českém prostředí se počítá s účinností od 19. června 2026. Důležité je zdůraznit jednu věc: nejde o vznik nového práva na vrácení zboží. V zákonné lhůtě odstoupit od smlouvy mohou spotřebitelé i dnes. Novinka mění hlavně způsob, jakým to mají moci udělat — tedy jednoduše a přímo v prostředí e-shopu. Zjednodušení odstoupení při nákupu v e-shopu V praxi dnes mnoho e-shopů sice formálně plní informační povinnost, ale samotný proces odstoupení bývá pro zákazníka zbytečně složitý. Formulář bývá ukrytý v obchodních podmínkách, v sekci Časté dotazy, v PDF příloze nebo je nutné kontaktovat podporu. Právě na to novela reaguje. Spotřebitel by neměl složitě pátrat, kam napsat, co stáhnout a co vyplnit. Pokud nakoupil online, měl by mít možnost zahájit odstoupení stejně pohodlně online. Z pohledu e-commerce je to zároveň další potvrzení trendu, který sledujeme dlouhodobě: legislativa stále více zasahuje do UX a zákaznického rozhraní. Jakých e-shopů se nová povinnost dotkne? Změna se nebude týkat jen klasických e-shopů s fyzickým zbožím. Dopad je širší a vztahuje se obecně na podnikatele, kteří se spotřebiteli uzavírají smlouvy online. Typické příklady: e-shopy prodávající fyzické zboží, prodejce digitálního obsahu, poskytovatele online služeb a předplatného, platformy s členskými programy, některé poskytovatele finančních služeb sjednávaných na dálku. Zjednodušeně – pokud zákazník u vás uzavírá smlouvu přes web nebo aplikaci, je velmi pravděpodobné, že se vás změna bude týkat také. Co bude zákon pravděpodobně vyžadovat? Novela obsahuje několik základních požadavků, které by měly e-shopy splňovat. 1. Viditelné a snadno dostupné tlačítko Tlačítko musí být umístěné tak, aby ho zákazník nemusel složitě hledat. Nestačí schovat odkaz do patičky, obchodních podmínek nebo nápovědy. Zákon sice neurčuje jedno konkrétní místo, ale z praxe dává smysl například: detail objednávky, zákaznický účet, stránka s přehledem objednávek, jiná logická část rozhraní, kde zákazník pracuje se svou objednávkou. 2. Srozumitelné označení Samotná ikonka nebo neurčitý text nestačí. Tlačítko musí být označeno jasně a jednoznačně — například „Odstoupit od smlouvy“ nebo obdobně srozumitelnou formulací. U podobných prvků je důležité myslet nejen na právní stránku, ale i na použitelnost. Čím méně prostoru pro výklad, tím lépe. 3. Dostupnost po celou dobu lhůty Tlačítko má být zákazníkovi k dispozici po celou dobu, kdy může od smlouvy odstoupit. Standardně jde o 14 dnů od převzetí zboží, případně od uzavření smlouvy u služeb. V praxi to nemusí být vždy jen 14 dní. Pokud například obchodník nesplní informační povinnost správně, může se lhůta prodloužit. Pokud navíc e-shop dobrovolně nabízí delší dobu pro vrácení, dává smysl tomu přizpůsobit i celý proces v rozhraní. Z technického pohledu tedy nepůjde jen o „jedno tlačítko navíc“, ale o logiku navázanou na konkrétní objednávku, její stav a běh lhůty. 4. Dvoufázový proces Kliknutí na tlačítko samo o sobě nemá znamenat okamžité odstoupení. Návrh počítá s dvoustupňovým procesem: 1. zákazník klikne na tlačítko a otevře formulář, 2. vyplní nebo zkontroluje identifikační údaje a své rozhodnutí potvrdí. To je důležité jak pro spotřebitele, tak pro e-shop. Zákazník neodešle odstoupení omylem a obchodník má jasně zaznamenaný průběh procesu. 5. Okamžité potvrzení přijetí Po odeslání odstoupení by měl zákazník bez zbytečného odkladu obdržet potvrzení, typicky e-mailem nebo prostřednictvím svého účtu. Součástí potvrzení by měly být alespoň základní údaje o přijetí žádosti a čas odeslání. V ideálním případě by měl být celý krok automatizovaný a napojený na transakční komunikaci e-shopu. Co to znamená pro provozovatele e-shopů Pro mnoho e-shopů to nebude právní změna, ale reálný zásah do fungování webu. Připravit se bude potřeba minimálně ve čtyřech oblastech: UX a zákaznická cesta Je potřeba rozhodnout, kde bude tlačítko umístěné a jak zákazník celým procesem projde. Klíčové bude, aby řešení bylo: snadno dohledatelné, srozumitelné, funkční na mobilu i desktopu, navázané na konkrétní objednávku. Technická implementace Samotné tlačítko je jen začátek. Důležité bude řešit i dílčí aspekty: vazbu na detail objednávky, ověření identity zákazníka, práci s přihlášeným i nepřihlášeným uživatelem, časování dostupnosti tlačítka, odesílání potvrzovacích e-mailů, případné napojení na vratkový nebo reklamační proces. Právní soulad Vedle úpravy rozhraní bude potřeba zkontrolovat také: obchodní podmínky, formulace k odstoupení od smlouvy, potvrzovací e-maily, interní procesy zpracování vratek. Samotné tlačítko problém nevyřeší, pokud nebude správně nastavené celé právní i procesní pozadí. Provoz a zákaznická podpora Dobře navržené řešení může ve výsledku zákaznické podpoře ulevit. Místo dohledávání e-mailů a ručního ověřování může mít tým k dispozici přehledný a jednotný proces. Současně ale platí, že špatně navržená implementace může způsobit přesný opak — zmatky, duplicitní požadavky a vyšší administrativu. Na co se vyplatí myslet už teď? I když novela ještě není definitivně schválená, dává smysl začít s přípravou včas. Ideálně formou interního checklistu: zmapovat současný proces vratek a odstoupení, zhodnotit, kde zákazník dnes informace hledá, navrhnout vhodné umístění tlačítka, připravit dvoufázový formulář, vyřešit automatické potvrzení, upravit obchodní podmínky a související texty, otestovat celý proces z pohledu UX i legislativy Právě tady se ukazuje, že podobné změny není dobré řešit na poslední chvíli. Nestačí „něco doprogramovat“. Správné řešení musí fungovat právně, technicky i uživatelsky. Jaké sankce hrozí? Česká obchodní inspekce za nesplnění této povinnosti může uložit pokutu až do výše 5 milionů korun. Vedle samotné pokuty ale existuje i reputační a provozní riziko. Pokud bude proces odstoupení nejasný nebo nefunkční, může to vést ke sporům se zákazníky, vyššímu zatížení podpory a zbytečnému tlaku na provoz samotného e-shopu. Připravovaná změna se může na první pohled tvářit nenápadně. Ve skutečnosti ale otevírá širší téma: jak mají vypadat online procesy, které jsou nejen obchodně efektivní, ale také férové, srozumitelné a v souladu s legislativou. Pro e-shopy to znamená jediné — nepřemýšlet o nové povinnosti jako o izolovaném prvku na webu, ale jako o součásti celé zákaznické zkušenosti. A právě tam se láme rozdíl mezi řešením, které „splní zákon“, a řešením, které bude skutečně fungovat. TIP: Nejste si jistí, jak novou legislativu technicky i designově vyřešit ve vašem e-shopu? Naši vývojáři a UX designéři vám pomohou s přípravou včas. Neváhejte a kontaktujte nás, vymyslíme společně ideální řešení pro váš byznys.
Jste připraveni na Digitální přístupnost webů a e-shopů?
Digitální přístupnost znamená, že webové stránky či e-shopy mohou bez bariér používat i lidé s různými typy postižení...
Máte vlastní e-shop? Nově musíte informovat o bezpečnosti prodávaných výrobků
Evropská legislativa nikdy nespí. Majitelé a provozovatelé online obchodů by měli být na pozoru. Po nedávných diskuzích kolem nutnosti implementace platebního tlačítka v e-shopu přichází na řadu další téma, které může nadělat vrásky.
Platební tlačítko v e-shopu musí být řádně označeno. Jinak hrozí mastná pokuta
Platební tlačítko. Spojení, které v posledních měsících začalo strašit řadu majitelů online obchodů. Pokud máte vlastní e-shop, nebo teprve přemýšlíte o jeho vytvoření, doporučujeme se s touto problematikou seznámit. Ušetříte si nervy a pravděpodobně i zbytečné náklady.
Consent Mode V2: správa online reklamy je zase o něco složitější
Majitelé webů a e-shopů a správci výkonnostních kampaní v online reklamě se musí včas připravit na implementaci nástroje Consent Mode V2. Více se o tomto nastavení dočtete v tomto článku…
Pozor na podvodné e-maily: balík z České pošty, dědictví z Nigerie nebo fatální chyba serveru
V poslední době se zvýšila četnost nejrůznějších podvodných e-mailů, které chodí majitelům českých poštovních schránek. Kromě neškodného spamu, na který většinou bezchybně dokáže upozornit a rovnou jej i vytřídit i běžný antispamový filtr, se začíná množit mnohem nebezpečnější pošta. Pozor na podvodné e-maily Zatímco kdysi naše e-mailové schránky plnily zejména dopisy právníků afrických miliardářů, kteří strojově přeloženou češtinou vybraným šťastlivcům odkazovali obrovské majetky, dnešní e-maily jsou mnohem důmyslnější. Před loňskými Vánoci se například objevily podvodné e-maily (tzv. phishing), jejíchž rozesílatelem na první dobrou byla Česká pošta. E-maily měly vizuální podobu této instituce a bezchybnou češtinu. Podvodníci vsadili na to, že v předvánočním shonu mnozí z nás ztrácejí přehled o jednotlivých balíčcích, které si do českých domácností a firem objednávají. Nejde jen o Českou poštu, zneužívají se i další české či zahraniční logistické firmy, jako je Zásilkovna, PPL nebo DPD. Podvodníci chtějí získat vaše přístupové údaje Množí se také e-maily, které na první pohled působí, že je rozesílá provozovatel vybraných webhostingových a doménových služeb, jako jsou např. Zoner, Wedos, Active 24. V těchto zprávách podvodníci chtějí pod záminkou aktualizace účtu vylákat vaše přístupové údaje do e-mailu. Jinak hrozí jeho deaktivací. Ukázka podvodného e-mailu, který se tváří, že jeho odesílatelem je poskytovatel e-mailové schránky Podobné požadavky často chodí i od falešných zástupců vybraných českých bank, zpravidla těch největších, jako je Komerční banka, ČSOB nebo Česká spořitelna. Mezi podvodné e-maily patří i tzv. scam, tedy zprávy, v níž odesílatel informuje příjemce o peněžní výhře, obřím dědictví nebo o investičních příležitostech. Kdysi šlo podvodné e-maily poznat podle špatné či strojově přeložené češtiny, dnes už je komunikace online podvodníků mnohem přesvědčivější. Navíc tyto e-maily mívají často správné firemní barvy, logo i adresu firmy, za níž se vydávají. Na první pohled tedy působí velmi autenticky. Jak poznat podvodný e-mail Získání přístupových údajů do účtu nemusí být jediným cílem phishingových podvodníků. Mohou také požadovat čísla a hesla platebních karet, pokoušet se získat osobní údaje nebo prostřednictvím přiložené přílohy zavirovat příjemcův počítač. Vždy je potřeba myslet na to, že žádná seriózní online služba v dnešní době podobná ověření nevyžaduje. Pokud je potřeba nějaký krok udělat, vždy je tam nutnost přihlášení do administrace dané služby, případně zabezpečení přístupu dvoufázovým ověřením. Doporučujeme také vždy zkontrolovat url adresu stránky, na níž případně chcete cokoliv aktualizovat či vyplňovat. Všechny seriózní firmy a instituce mají zabezpečené stránky formou SSL certifikátu. A miliardové dědictví se také neoznamuje prostřednictvím e-mailu :-) Výčet častých příznaků podvodných e-mailů: špatná, případně nepřirozená čeština obsahují odkaz vedoucí na stránku s nejrůznějšími formuláři, které je potřeba vyplnit cílové weby, na které odkaz z e-mailu směřuje, většinou vypadají velmi nedůvěryhodně (jsou ale i výjimky, jako např. podvodníci, kteří před časem okopírovali stránky KB nebo České spořitelny) adresa odesílatele je velmi podobná zneužité instituci, nicméně zpravidla za zavináčem má nesmyslnou či zkomolenou adresou e-mail obsahuje částku, kterou je potřeba doplatit (většinou je tato částka velmi nízká) oslovení bývá často neosobní (milý zákazníku, vážený uživateli, oslovení přímo e-mailovou adresou atd.) snaha příjemce vyděsit, znejistit či donutit k rychlému neuvážlivému jednání obsahují přílohy v nejrůznějších formátech (.exe, .zip, .scr, .pdf a další – tyto nevyžádané přílohy mohou obsahovat virus, proto nikdy je neotevírejte)
Pozor na změnu pravidel ve využívání cookies
Čeští zákonodárci schválili novelu Zákona o elektronických komunikacích. Novela, která by měla vstoupit v platnost od Nového roku, mimo jiné upravuje i povinnosti spojené s používáním tzv. cookies. V tomto článku si přiblížíme, jak se tato změna může dotknout efektivity online marketingu a také co znamená pro majitele a webů a e-shopů. 3 typy souborů cookies „Cookies“ (česky „sušenky“) jsou malé soubory dat, které se automaticky odesílají z navštíveného webu do internetového prohlížeče uživatele. Tyto soubory se ukládají na pevném disku uživatele a slouží k několika účelům, zejména pak k vyhodnocování chování návštěvníků konkrétního webu. Mohou to být informace o poskytovateli internetového připojení, o operačním systému, nastavení jazyka, navštívených stránkách, době prohlížení, chování na vybraném webu atd. Zjednodušeně lze soubory cookies rozdělit do 3 základních kategorií. První kategorií jsou tzv. funkční neboli session cookies, které běží automaticky a jsou nezbytné pro správnou funkci webu či vybrané služby. Další skupinou jsou analytické a preferenční (tracking) cookies, jenž usnadňují uživatelův komfort (např. automatické vyplnění formulářů, lokalizace, preferencí, měření Google Analytics atd.). Třetí, a zřejmě nejkontroverznější skupinou, jsou cookies pro profilování a remarketing. Ty jsou nejčastěji využívané za účelem individualizace obsahu reklamních sdělení a měření jejich účinnosti. Mohou to být data o geografické poloze, kontaktní údaje atd. Patří sem například Google Ads, FB pixel, Hotjar, Smartlook, Sklik Remarketing atd. Souhlas nesmí být podmínkou V současnosti je v případě cookies uplatňován tzv. princip opt-out, kdy uživatele po příchodu na konkrétní web stačí o cookies informovat. Nově ovšem bude potřeba, aby návštěvník webu s využitím cookies dal svůj jasný souhlas. Teprve po odsouhlasení je možné technologie cookies využívat. Jelikož jsou funkční cookies nutné pro správný chod webu, zde i nadále bude stačit návštěvníka jen informovat. Naopak u analytických a preferenčních cookies bude nutné nově mít od návštěvníka webu jeho souhlas. U remarketingových cookies zůstává vše beze změn – je vyžadován návštěvníkův nezbytný souhlas. A jak lze tento souhlas získat? Jednoduše pomocí tzv. cookie lišty, která se na internetu v různých podobách používá již řadu let. Je ovšem několik detailů, na které je potřeba při tvorbě cookie lišty měli myslet. Vyslovení souhlasu nesmí být podmínkou pro návštěvu vašeho webu. Žádost o souhlas by neměla neustále vyskakovat a překážet či omezovat návštěvníkův pohyb po stránkách. V případě, že nabízíte možnost přijmout všechny cookies najednou, stejně tak musíte nabídnout i možnost odmítnout všechny cookies. Samotná lišta cookies by měla jít snadno vypnout i v případě, že návštěvníkův souhlas nebyl udělen. Jednotlivé typy cookies souborů nesmí být předem zaškrtnuté, musí jít o čistý opt-in. Pokud nedojde k odsouhlasení coookies, nesmíte je ukládat či jakkoliv s nimi pracovat. Součástí webu by měl být i dokument s informacemi o jednotlivých typech cookies na vašem webu a o tom, jak a pro jsou využívané. Většinou bývá součástí obecných pravidel ochrany osobních údajů (GDPR). Novelizace zákona bude jistě mít i další negativní důsledek. Již nyní je jisté, že řada návštěvníků webů a e-shopů svůj souhlas s používáním cookies neudělí. To logicky může značně snížit výkon remarketingových kampaní, přesnost dat v Google Analytics či v podobě zkreslení konverzních kódech různých služeb, jako je např. Heureka, Sklik, Google Ads. Jak moc tyto změny ovlivní efektivitu nástrojů online marketingu ukáže až čas.
Získali jsme certifikát managementu kvality ISO
S radostí oznamujeme, že se nám podařilo úspěšně splnit náročné požadavky certifikačního auditu systému managementu kvality podle systémové normy ISO 9001:2015. Auditoři ocenili systém řízení našeho studia, zadávání a realizace zakázek, interní koordinaci týmu, evidenci jednotlivých kroků, vedení dokumentace a řadu dalších činností, které pomáhají zlepšovat řízení i běžný chod firmy...
Neporušujete autorská práva u fotek na webu?
Bez nápadité grafiky a pěkných obrázků se neobejde žádný moderní web. Ani ten váš. Obrázků a fotografií je na internetu spousta. Jen málo z nich je ale volně dostupných k vlastnímu použití. Podléhají totiž autorskému zákonu a jejich zneužití se trestá finanční pokutou, která se může vyšplhat i do milionové částky. Kde ale fotky pro obchodní či osobní účely vzít legálně? Poradíme vám.
